Citace:
WALTER, Vilém. Prapor - znamení, které sjednocuje. Brno: Brněnský městský střelecký sbor, 2008. S. 103.
Prapor legie arcivévody Karla z roku 1800. Dostupné online.
Arcivévoda Karel, česko-moravsko-slezská legie roku 1800 a její prapory. Dostupné online.
Legie byla součástí moravské zemské domobrany, nikoliv ale rakouské císařské armády.
Citace:
KOUDELKA, Zdeněk. Znaky a vlajky Moravy a Slezska. In: Sborník z konference MORAVA 1918. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2019. Dostupné online. S. 58-73.
František Pícha přináší informaci o tom, že původně bílá pole moravských šachovaných orlic byla na jaře 1848 před předáním třem brněnským batalionům národní gardy v dubnu 1848, a dále pak jihlavskému, olomouckému a hradišťskému batalionu národní gardy na šesti praporech nacházejících se v zasedací místnosti moravského zemského sněmu v Brně upravena. Úprava, kterou provedl malíř písma a znaků Josef Wattrich, spočívala v jejich pozlacení. Historické prapory byly ve sněmovním sále trvale vystaveny na základě rozhodnutí moravského sněmu v roce 1801. Historické prapory, mezi nimiž byly jistě i prapory moravských pěších batalionů Česko-moravsko-slezské legie zřízené v roce 1800 měly připomínat historii stavovských dobrovolnických sborů a jejich vlasteneckou příchylnost k Rakouskému domu.
Citace:
PÍCHA, František. K praporu moravského regimentu legie arcivévody Karla z roku 1800. Genealogické a heraldické informace 2014. 2015, s. 129-132.
DVOŘÁK, Rudolf. Protokol dietálního sezení ze dne 23. září 1801, v: Jednání sněmů moravských v letech 1792-1835, Z protokolův a jiných akt sněmovních sestavil Rudolf Dvořák [online]. Brno: Matice Moravská, 1904 [cit. 2015-12-23]. S. 22. Dostupné online.
