Žlutočervenomodrá trikolóra

Žluto-červeno-modrá trikolóra byla kompromisním řešením moravských vlastenců, o jehož praktickém naplnění ale téměř chybí zprávy.

Žlutočervenomodrá trikolóra

Citace:
Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 168.

V roce 1880 moravské místodržitelství údaj o "zlaté-červené-modré" jako zemských barvách, který se objevoval v různých v zemi vydávaných kalendářích, označilo za nesprávný a za moravské zemské barvy považovalo jedině "zlatou-červenou".

Citace:
BROŽEK, Aleš. Zemské Barvy Moravy v knižních kalendářích 19. století. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2014, čís. č. 172 (2014), s. 3377-3379.

Poznámka:
Jan Havelka v roce 1880 navrhuje červeno-žluto-modrou trikolóru jako řešení: "Zdá se mi, že právě nynější doba smířovací byla by nejvhodnější, aby tento spor zajisté mrzutý se uklidnil. Podle skromného mínění mého dalo by se docíliti smíření a jednoty co do barev zemských dosti snadno. Netřeba nic jiného, než utvořiti podle platných v heraldice pravidel prapor z těch právě barev, které v nynějším erbu moravském jsou zastoupeny, totiž prapor červeno-žluto-modrý." 

Citace:
HAVELKA, Jan. Erb a zemské barvy markkrabství moravského. Komenský. 1880. Roč. 8, čís. 29, s. 454-455. Dostupné online.

V rozporu s oficiálním stanoviskem je informace v Dačických listech z roku 1896, podle níž byly pro Moravu stanoveny zemské barvy žlutá-červená-modrá, jelikož původní barvy země bílá-červená-modrá byly úřady vykládány jako nepřípustné a zakazovány, protože prý představovaly "všeslovanské" barvy. Zlatá (žlutá), červená a modrá jsou s odkazem na zlatočerveně šachovanou orlici vyjmenovány jako moravské zemské barvy Matoušem Václavkem v Úvodu do zeměpisu markrabství Moravského z téhož roku.

Citace:
Slavnosť odhalení pamětní desky M. Mikšíčkovi v Dačicích. Dačické listy: oznamovatel pro politický okres dačický. Časopis věnovaný národním hospodářským, obchodním a průmyslovým zájmům politického okresu dačického. 25. července 1896. Čís. 18, s. 2, 3. Dostupné online.
VÁCLAVEK, Matouš. Úvod do zeměpisu markrabství Moravského. 2. vyd. Meziříčí nad Bečvou: František Vaněk, 1896. S. 6, 7. Dostupné online.