V dotazu poslance Jaroslava Budínského a soudruhů učiněného 6. října 1908 v zasedání zemského sněmu
na zemského hejtmana v záležitosti zemského znaku a zemských barev jsou
za zemské barvy pokládány barvy červená, modrá a bílá s poukázáním na
červenostříbrně šachovanou orlici v modrém poli. Na budově zemského
sněmu měla v té době být podle ve sněmovním protokolu otištěné verze
dotazu vlajka červenomodrožlutá, což je však v rozporu se zněním dotazu
napsaného 1. října 1908, kde se říká, že na sněmovní budově byla vlajka
červenožlutá. Z popisu obou trikolór jako červenomodrožluté a
červenomodrobílé není z obdobného seřazení barev ve vyjádření jasné, zda
se v těchto případech má jednat o skutečnou vlajku s tímto pořadím
barev. Červenomodrobílá slovanská trikolóra, jíž měli čeští poutníci do
Králík okrášlit lokomotivu a vozy, byla ovšem již dříve namalována na
obrazu Antonína Tomáše Becka.
Poznámka:
Dotaz poslance Jaroslava Budínského a
soudruhů učiněný 6. října 1908 v zasedání zemského sněmu na zemského
hejtmana v záležitosti zemského znaku a zemských barev: "Dotaz posl.
dra. Jaroslava Budínského a soudr. na pana zemského hejtmana v
záležitosti zemského erbu a zemských barev.
V řeči své, v 18. schůzi 2. zasedání tohoto slavného sněmu pronesené,
uvedl pan posl. dr. Woelhelm jako doklad národní prý tolerance
šumperských Němců a Němců na severní Moravě vůbec, že naši čeští
poutníci do Králík směli tam okrášliti lokomotivu i vozy slovanskými
trikolorami a prapory, to jest červeněmodrobílými.
Podepsaní jsou sice daleci toho, aby jakkoli váhali v naši zemi převážně
české užívati trikolor a praporů slovanských, dokumentujících zjevně
naši národně-osvětovou příslušnost k velkému plemeni slovanskému, ale v
naši zemi moravské má otázka ta jednu důležitou tak říkajíc místní
stránku, kteréž právě za příležitosti vývodův jmenovaného pana poslance
bedlivěji všimnouti si jest. Nikoliv pan řečník sám, ale veškeré
německoradikální časopisy a kruhy dávají používání červenomodrobílých
barev u nás zhusta výklad tendenční a denunciační, jako bychom my jimi
politicky šilhali za hranice na východ, a jakoby trikolora ta byla toho
ostentativním projevem.
Jest pravda, náš český lid na Moravě považuje ode vždy barvy
červenomodrobílou za sobě nejmilejší a používá jich nejraději všude tam,
kde běží o větší projevy oslavy a radosti veřejné. Tato citová
disposice našeho lidu má však svůj historický a zákonný podklad, na nějž
podepsaní co nejdůrazněji si dovolují poukázati.
Jsoutě barvy červenomodrobílá našimi nejvlastnějšími barvami zemskými!
Znakem našim zemským již počátkem třináctého století byla orlice
červenobíle kostkovaná na modrém poli, a jakkoli za císaře Bedřicha
druhého roku 1462. změněna byla barva bílá ve žlutou, resp. stříbrná ve
zlatou, na odměnu prý za pomoc, jemu proti vybouřilým Rakušanům
poskytnutou, přece heraldický privilej ten nevešel vůbec v život, ana
dle výslovných údajů zesnulého zemského archiváře Vincence Brandla i dle
veškerých dokladů historických země moravská i po vydání toho privileje
pořád užívala staršího erbu, to jest orlice bílé a červeně kostkované
na modrém poli.
Vidno to i z tištěných zřízení zemských z let 1546, 1562, 1604 a 1628, i
ze svědectví listu pana Karla ze Žerotína z roku 1591 k zemskému
hejtmanu Hynkovi z Valdštejna, i z Paprockého "Zrcadla markrabství
moravského" z roku 1593, i z Pešinova "Předchůdce Moravopisu" z roku
1663, i ze zpráv o usneseních sněmu moravského až do roku 1848, i z
erbů, na různých zemských ústavech v jednom případě až do roku 1878
vyvěšených, nynější pak archiv zemský, jak rádi s povděkem uznáváme,
vzornou píli archivních úředníků se vzácnou moderní účelností
uspořádaný, při pouhé procházce četnými síněmi ukazuje přímo způsobem
eklatantním, že téměř na veskrz užívaným znakem zemským byla orlice
červenobílá na poli modrém.
Když pak císař a král Ferdinand roku 1836 nastoupil na trůn, vydán byl
popis znaků všech království a zemí monarchie a v něm náš znak zemský
podle starobylého vzoru, to jest: orlice červenobílá v modrém poli.
Remonstrace zemského sněmu a zemského výboru v roce 1848 a 1849 ve
prospěch privileje Bedřichova zůstaly bezúčinnými a i ve velikém znaku
říšském i ve veliké pečeti císařské zůstala starobylá moravská orlice
červenobílá na poli modrém. Tak mají se věci dle skutečnosti, kdežto
zemská správa moravská za poslední desetiletí užívala orlice
červenožluté, a také na naší sněmovní budově jest vlajka
červenomodrožlutá.
Otázka našeho zemského znaku a našich zemských barev jeví se tudíž v
theorii i praksi nejasnou, nepřesnou, nerozřešenou, kterýžto stav jest
země naší zajisté nedůstojný.
Přihlížejíce ke všem okolnostem uvedeným, vznášejí podepsaní na pana
zemského hejtmana tento dotaz:
1. Jest pan zemský hejtman ochoten, vědeckými silami našeho zemského
archivu dáti přesně zjistiti, vyšetřiti a vylíčiti dějinný vývoj našeho
znaku zemského i našich barev zemských a zároveň konstatovati nynější
právní i faktický stav otázky té?
2. Jest zemský výbor po případě ochoten, souhlasiti s oficielním
užíváním obou historicky používaných barev zemských, červenomodrobílé i
červenomodrozlaté?
V Brně, dne 1. října 1908."
Citace:
Moravský sněmovní list. Sněm moravský - 28. sezení 2. zasedání dne 6. října 1908. S. 2038-2039. Dostupné online.
Landtagsblatt Mähren. Mährischer Landtag. 28. Sitzung der 2. Session am 6. Oktober 1908. S. 2039-2040. Dostupné online.
Dotaz
poslance Jaroslava Budínského a soudruhů v zasedání zemského sněmu 1.
října 1908 na zemského hejtmana v záležitosti zemského znaku a zemských
barev. Dostupné online.
Vyjádření Viktora Woelhelma, kdy je vedle sebe dávána německá
(černá-červená-žlutá) a slovanská trikolóra, je názornou ukázkou
Budínským kritizovaného podsouvání cizorodosti moravských barev bílá,
červená a modrá na Moravě.
Citace:
Landtagsblatt Mähren. Mährischer Landtag. 18. Sitzung der 2. Session am 17. September 1908. S. 1400. Dostupné online.
Poznámka:
Slovanské trikolóry a prapory byly zmíněny v
řeči poslance JUDr. Viktora Woelhelma: projednání neodkladné žádosti
(pilného návrhu) poslance Dr. Fischera a soudruhů na provedení jazykové
rovnoprávnosti u k. k. státních drah na Moravě, s. 1397-1404.
Na dochovaných fotografiích budovy zemského sněmu z 19. a začátku 20. století jsou ovšem často vidět jen prázdné stožáry.
Citace:
Zemský dům. Zemská sněmovna v Brně. Dostupné online.
Zemský dům. Zemská sněmovna v Brně. Österreichische Nationalbibliothek. AKON Ansichtskarten Online. Dostupné online.
