Vedeni snahou o to upozornit na historické státoprávní postavení Moravy před zrušením země Moravskoslezské
v závěru roku 1948 začali Moravané po roce 1989 používat historickou
žlutočervenou bikolóru i historický heraldický prapor s moravskou
orlicí. Dokládá to fotografie publikovaná v populárně naučné knize Jiřího Pernese
určené mládeži Československo 1946-1992. Černobílý snímek, na němž
mohou být přítomny obě historické moravské vlajky, i když barvy bikolóry
nejsou jasně rozpoznatelné a zřetelná je jen vlajka s moravskou orlicí,
zachytil okamžik ze setkání českých a slovenských představitelů
jednajících 28. října 1990 ve Slavkově u Brna
o budoucím státoprávním uspořádání Československa, kdy mezi
okolostojícími občany projíždí auto. Jiný záběr lidí čekajících toho dne
u slavkovského zámku na příjezd politiků je barevný a vedle
historického praporu s moravskou orlicí je na něm vidět historický
žlutočervený prapor.
Citace:
Václav Havel a Slavkov u Brna. Dostupné online.
PERNES, Jiří. Československo 1946-1992. Dějiny v obrazech. Občanské fórum a Veřejnost proti násilí zaručí jednotu země. Praha: Albatros, 1997.
Vexilolog Pavel Fojtík chápe bez ohledu na vzhled vlajky aktivitu
vyvěšování moravské vlajky jako snahu po lepší moravské identitě, podle
jeho slov pošlapané zásadním způsobem zrušením země Moravskoslezské zákonem č. 280/1948 Sb. Podle Jiřího Pernese bylo záměrem úplné ovládnutí společnosti a "vytvoření nového člověka": "Záměrně
nové kraje stanovili tak, aby se nekryly s hranicemi historických zemí.
Hlavním důvodem byla snaha komunistů o zrušení stávajících struktur a
maximální oslabení vazeb občanů na minulost.".
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3819.
Komunisté zrušili samosprávu Moravy, aby zbořili tradice, říká historik. Dostupné online.
Zákon o krajském zřízení, č. 280/1948 Sb. Sbírka zákonů republiky Československé, částka 101, s. 1581-1610. Dostupné online.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 9. května 1990 uznalo, že "považuje
zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně
správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní
byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s
principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k
deformovanému vývoji československé společnosti. ".
Citace:
Usnesení Federálního shromáždění č. 212 o obnovení moravsko-slezské samosprávy z 9. května 1990. Dostupné online.
Tím ale snaha státu o napravení postavení Moravy v něm v podstatě skončila.
Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky
předložených poslanci v České národní radě v březnu 1992 totiž nebyl
schválen.
Citace:
Česká
národní rada 1992. Návrh poslanců České národní rady na vydání zákona
České národní rady O zemské samosprávě České republiky (zemské zřízení) [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online.
Česká
národní rada 1992. Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání
zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online.
Návrh z 6. března 1992 v důvodové zprávě poznamenává, že "možnost
stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou,
protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.".
Citace:
ČNR 1990-1992. Tisky. Zvláštní část k § 1 - 8 a 51. Dostupné online.
Do všeobecného povědomí vstoupila žlutočervená bikolóra doplněná o znak v
roce 2010 díky občanskému sdružení Moravská národní obec, která
připravila první ročník akce spojené se státním svátkem 5. července
pojmenované Za vyvěšování moravské zemské vlajky, která ze své podstaty jako projev moravanství vzbuzuje sympatie.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3803.
Mnohými obcemi je moravská vlajka vyvěšována i jindy (např. v Uničově to v roce 2010 bylo i 1. října 2010 při příležitosti 600. výročí zvolení markraběte Jošta Lucemburského římským králem, v roce 2012 zde byla moravská vlajka vyvěšena, aby jí bylo připomenuto 420. výročí narození Jana Ámose Komenského dne 28. března).
Citace:
Uničovský zpravodaj. Uničov: Roč. 2010, čís. č. 16, s. 8.
Uničovský zpravodaj. Uničov: Roč. 2012, čís. č. 5, s. 6.
Uničovský zpravodaj. Uničov: Roč. 2013, čís. č. 6, s. 8.
Díky upřímnému moravskému vlastenectví, a také kvůli neznalosti
problematiky, a s upřímnou vírou, že žlutočervená bikolóra se znakem je
skutečně historickou moravskou vlajkou, během let narůstal počet obcí,
které se nějak zapojily do této iniciativy a vyvěsily 5. července
žlutočervenou bikolóru se znakem. Občané byli mnohými zúčastněnými
městskými a obecními úřady často zpravováni, že tato vlajka je moravskou
zemskou vlajkou, a dokonce, že v moravském znaku je orlice šachována
červeno-žlutě, jak to dokládá např. Uničovský zpravodaj.
Citace:
Uničovský zpravodaj. Uničov: Roč. 2010, čís. č. 12, s. 8.
Pojem "historická vlajka Moravy" je při používání názvosloví možné
použít jen tehdy, když jde o vlajku přesně v té podobě, v jaké
existovala v době do roku 1948. To ale není případ žlutočervené vlajky
se znakem. A ke žlutočerveným barvám se v minulosti ani zdaleka
nehlásili všichni Moravané.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3804.
Pro žlutočervenou vlajku se znakem používanou na Moravě
zvláště po roce 2007 se rozhodně nedá používat pojem "moravská zemská
vlajka". Je to jednak proto, že v územně správním členění České
republiky země Morava neexistuje, a je to proto, že žlutočervená vlajka
se znakem jako vlajka Moravy nikdy neexistovala. Je možné používat
obecné pojmy jako "moravská vlajka" či "vlajka Moravy". Tím, že byla
žlutočervená vlajka se znakem za vlajku Moravy prohlášena jednou
organizací - Moravskou národní obcí, z ní udělala velice diskutabilní
záležitost.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3804.
Protože, jakkoli jsou její úmysly upřímné, poskytované informace, které
tuto vlajku propagují, vedle toho, že nejsou přesné, jsou podávány
jednostranně až účelově. Nezdá se totiž, i když se žlutočervená bikolóra
od poloviny 19. století užívala, že by "prapory v těchto barvách
zdobily nejen sídla zemských institucí, ale i nejrůznější lidové
vlajkoslávy, a to až do zániku zemské samosprávy v roce 1948".
Citace:
Moravská vlajka. Informační materiál Moravské národní obce. Dostupné online.
Červenožlutá bikolóra se sice užívala, ale určitě ne všude. Tvrzení, že
byly žlutá a červená Moravanům uděleny jako zemské barvy, také není
správné. I v samotném erbovním listu císaře Fridricha III. se píše o
změně barev orlice v moravském znaku, a z toho rozhodně neplyne, že
žlutá a červená jsou moravskými barvami, a to dokonce již od roku 1462.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3805.
Fridrichův erbovní list nezmiňuje, že by se jako moravské zemské barvy
stanovily žlutá a červená. Heraldické zvyklosti o odvozování zemských (i
městských) barev také vždy respektují barvu štítu.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3805.
Otázkou také je, proč je ve znaku doplněném na žlutočervenou bikolóru
žlutočerveně šachovaná orlice. Tato orlice totiž není platným znakem
Moravy. V poskytovaných materiálech a zveřejňovaných článcích se
opakující tvrzení, že moravská orlice ve velkém státním znaku České
republiky, a tím i moravská orlice na vlajce prezidenta republiky, nemá
správné tinktury, se mýlí.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3805.
Platnou podobu moravského znaku stanovily zákony o státních symbolech z
let 1920, 1990 a 1993 přijaté nejvyššími státními orgány svobodného
státu. Stříbrné a červené šachování moravské orlice respektovalo i
protektorátní vládní nařízení (č. 222/1939 Sb. z. a n.). Vychází se z
předpokladu, že se jedná o všeobecně známý symbol, a o znaku Moravy se
přímo hovoří v důvodových zprávách k návrhům zákonů.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3805.
Důvodová zpráva k návrhu zákona z roku 1920 uvádí, že "znak moravský a
slezský nepotřebuje zvláštního vysvětlení, pouze se poznamenává, že
šachování moravské orlice bylo zvoleno červené a stříbrné, nikoliv
červené a zlaté, jaké někdy hlavně v době Habsburské bylo užíváno.".
Citace:
Zasedání
Národního shromáždění československého roku 1920. Tisk 2659. Zpráva
výboru ústavního o vládním návrhu zákona tisk č. 1773, kterým se
vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti. Dostupné online.
Bíločerveně (stříbrnočerveně) šachovaná orlice se objevila během 1. světové války jako jeden ze symbolů boje za osvobození českých zemí a Slovenska. Objevila se v dubnu 1919 v době před přijetím definitivních symbolů ČSR ve šrafované podobě v tzv. sdruženém znaku také na dvou papírových platidlech (státovky v hodnotě 1 a 50 korun).
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3806.
Je proto nemístné odvolávat se na Fridrichův erbovní list z roku 1462 a
zdůvodňovat to tím, že šachování orlice dle svého znění změnilo "na
věky". Tuto listinu není možné povýšit nad legislativu suverénního
státu. Tím by byla popřena svrchovanost od roku 1918 nejprve
československého a od roku 1993 českého státu, které měly a mají právo
si svobodně stanovovat své vlastní státní symboly.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3806.
Moravská národní obec, která propaguje zlatočerveně šachovanou orlici,
překvapivě ve vlastním znaku používá stříbrnočervenou orlici, ovšem s
roztrženým řetězem na pařátech a se zlatým obdélníkem a černými písmeny
MN/O na hrudi.
Citace:
Stanovy Moravské národní obce, článek 4, odst. a. Dostupné online.
Velice překvapující je to, že Moravská národní obec modrou vlajku s bíločerveně šachovanou orlicí prohlásila za svůj symbol: "Moravská
národní obec užívá jako spolkový prapor modrý obdélný list (2:3), na
němž je uprostřed umístěna bílo-červeně šachovaná, heraldicky vpravo
hledící orlice, se žlutou královskou třícípou korunkou, žlutou zbrojí a s
červeným jazykem. Oko orlice je bílé. Obrys figury je zvýrazněn černou
konturou. Výška orlice se rovná 75 % šířky praporu.".
Citace:
Stanovy Moravské národní obce, článek 4, odst. b [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.
Pavel Fojtík toto vykládá tak, že si MNO chce pro sebe přivlastnit jako
spolkovou vlajku nejvhodnější vexilologický symbol Moravy.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3806-3807.
Nelze tvrdit, že v roce 1848 moravský zemský sněm potvrdil a uzákonil
moravský zemský znak a moravské barvy, že došlo k zavedení moravské
vlajky moravským zemským sněmem. Návrh moravské ústavy z roku 1848,
jejíž § 6 kodifikoval zemské barvy, nikdy nenabyl právní moci. Bylo až
věcí dalšího vývoje, že se tyto barvy prosadily a dostaly do jistého
užívání, a zlatočerveně šachovaná orlice byla konečně schválena až v
roce 1915, jako součást rakouského státního znaku.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3807.
