Chybná tvrzení

Jednou z nesprávných informací, které se v souvislosti s moravskou vlajkou objevují, je tvrzení o zrušení moravské zemské vlajky v souvislosti s přijetím ústavního zákona č. 121/1920 Sb. z 29. února 1920.

Citace:
Historie moravského praporu. Dostupné online.

Tento zákon (Ústava Republiky československé) se ale nezabýval podobou státních symbolů, nebo dokonce zemskými barvami. Byly jím pouze schváleny barvy ČSR: bílá, červená a modrá. A ani zákon č. 252/1920 Sb. z. a n., kterým byla vydána ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti Československé republiky, takové zrušovací ustanovení neobsahoval. Během debaty ve sněmovně 30. března 1920 o návrhu tohoto zákona nebyl žádným poslancem podán pozměňovací návrh a nikdo nevystoupil, aby zkritizoval tinktury moravské orlice.

Citace:
Stenografické protokoly. Úterý 30. března 1920. Dostupné online.
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3807.

Poznámka:
Stenografické protokoly. Úterý 30. března 1920: "Střední znak republiky Československé navrhuje se utvořiti způsobem takovým, aby v něm byly zastoupeny hlavní znaky všech zemí, které tvoří náš stát, jest to zemí pět: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Za znaky jednotlivých těchto území bylo použito jejich historických znaků, pokud existovaly, pokud tomu tak nebylo, bylo třeba znaky tyto vytvořiti.".

V této souvislosti má význam zákon č. 269 Sb. z. a n., o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků, a o opatřeních proti závadným označením z 21. října 1936, který platil až do roku 1960, kdy jej zrušil zákon č. 163/1960 Sb., o státním znaku a státní vlajce. Byl prvním právním předpisem platným pro celý československý stát, který připustil (potvrdil) existenci i jiných než státních symbolů.

Poznámka:
Zákon č. 269 Sb. z. a n., § 3 ministerstvo vnitra zmocnil "v jednotlivých případech k žádosti stanoviti anebo z vážných důvodů měniti vlajky a znaky svazků územní samosprávy - ač nejde-li o znaky, které jsou částí státního znaku -, při čemž jest pokud možno přihlížeti ke stanovisku příslušného svazku".

Po zrušení zemí již zákon z roku 1936 ve vztahu k moravské vlajce neměl význam.

V rozpravě k zákonu č. 269 Sb. z. a n. upozornil zpravodaj poslanec F. Richter, jenž tím odpověděl na vystoupení slovenského poslance Slušného, který tvrdil, že slovenskou národní vlajku zákon dostatečně nechrání, že "pokud jde o zemské vlajky a pokud snad nebyly tyto vlajky zákonem zřízeny, jsou chráněny §em 21, který ustanovuje, že nutno zachovávati ten stav, jaký byl, ať už byl vytvořen právní normou nebo t. zv. zvyklostí. Podle tohoto paragrafu jsou přípustny všecky vlajky, ovšem neodporující ustanovením tohoto zákona"  

Citace:
Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 559) o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů, a o opatřeních proti závadným označením (tisk 632). Čtvrtek 15. října 1936 a pátek 16. října 1936 [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. Dostupné také na: [6]. Dále dostupné na: [7].

Senátním zpravodajem dr. Milotou bylo ve zprávě ústavně-právního výboru o usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona zdůrazněna důležitost článků zákona týkajících se ochrany symbolů státní svrchovanosti a vzpomněl přitom i na zemské a městské symboly: "Podobně je tomu, byť v zmenšené míře, u symbolů svazků územní samosprávy, u nichž však je třeba ze státně prestižních i politických důvodů též zabrániti tomu, aby se takový územní symbol nestavěl proti symbolu státnímu, anebo aby se nad něj nevyvyšoval.".

Citace:
Stenografický záznam z jednání senátu Republiky československé z 21. října 1936. Dostupné online.
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3808.

Jinou nesprávnou informací je tvrzení o vzniku žlutočervené vlajky dle návrhu Aloise Vojtěcha Šembery. Ten však za moravské barvy označil žlutou, červenou a modrou. Podobně zavádějící je tvrzení, že žlutočervenomodrá trikolóra (vlajka) se užívala od 7. prosince 1462.

Citace:
ŠTĚPÁN, Petr. Historické prapory. Dostupné online.
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3808.
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3808-3809.

V souvislosti s vyvěšením moravské vlajky na budově hejtmanství Jihomoravského kraje za účinkování hejtmana Michala Haška v roce 2010 se objevila zpráva, že "žluto červenou vlajku se znakem orlice schválil Moravský zemský sněm v roce 1848".  

Citace:
HAŠEK, Michal. Hašek (ČSSD): Morava je kolébkou naší státnosti. Dostupné online.
HAŠEK, Michal. 5. 7. 2010 Moravská vlajka nad jihomoravským hejtmanstvím. Michal Hašek: Morava je kolébkou naší státnosti. Dostupné online.

Tatáž nesprávná informace byla zopakována i v následujících letech.  

Citace:
HAŠEK, Michal. Na sídle Jihomoravského kraje zavlála moravská vlajka. Michal Hašek: Jsme hrdi na historii Moravy. Dostupné online.
HAŠEK, Michal. Nad krajským úřadem zavlála moravská vlajka. Dostupné online.
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3808-3809.