Na to, že "starší erb, totiž bílo- a červeno-šachtovaný orel, v
následujících stoletích, bať až do nynější doby v úředních spisech a
potřebách se udržel.", poukázal i moravský zemský archivář Vincenc
Brandl v roce 1863 ve své práci Kniha pro každého Moravana, v kapitole
Znak čili erb zemský, v níž citoval archiváře Josefa Chytila. Kniha byla
vydána u příležitosti tisícího výročí příchodu Cyrila a Metoděje na
Moravu, s cílem podpořit národní a historické povědomí a je národopisnou
a místopisnou publikací určenou pro širokou veřejnost.
Citace:
BRANDL, Vincenc. Kniha pro každého Moravana. Znak čili erb zemský, 1863. Dostupné online. S. 51-52.
Kniha pro každého Moravana. Národní listy. 1862, roč. 2, čís. 284, s. 1-2. Dostupné online.
Ve druhém rozmnoženém vydání je text této kapitoly dále podstatně rozšířen: "Nastává otázka, kterak to přišlo, že od několika let se užívá v erbu zemském orlice červeno-žlutě kostkované?"
Citace:
BRANDL, Vincenc. Kniha pro každého Moravana. Znak čili erb zemský, 1893. S. 43-46.
Téhož roku se v Brně konala slavnost k uctění tisíciletého výročí od
příchodu Cyrila (Konstantin) a Metoděje na Velkou Moravu. Místnosti
čtenářského spolku byly 25. srpna 1863 vyzdobeny slovanskými
trikolórami, černožlutými (rakouské barvy) a červenobílými prapory,
označenými novináři z Klagenfurter Zeitung za moravské.
Citace:
Mähren. Brünn, 25. August. (Das czechische Fest). Klagenfurter Zeitung. 31. srpna 1863, čís. 197, s. 786-787. Dostupné online.
Poznámka:
Klagenfurter Zeitung, 31. srpna 1863, č.
197, s. 786: "Wer heute durch die Straβ Brünn´s geht, begegnet öfters
als sonst der Czamara, namentlich sind es Jungen im Alter von etwa
fünfzehn Jahren, die "national" einherschreiten. Der Leseverein "Spolek"
hat sechs Fahnen, zwei slavische Tricoloren, zwei schwarzgelbe und zwei
rothweiβe (mährische) Fahnen ausgesteckt."
Národní listy psaly jednoduše o praporech v národních barvách.
Citace:
Národní slavnost v Brně. Národní listy. 26. srpna 1863, roč. 3, čís. 198, s. 1. Dostupné online.
Poznámka:
Národní listy, 26. srpna 1863, č. 198, s.
1: "Včera a dnes jest hlavní město družné Moravy svědkem slavnosti,
která skvělým jsouc důkazem bratrství a vzájemné lásky Čech a Moravy
zároveň důležitou jest pro život náš národní i politický. Morava i Čechy
úplně pochopily důležitost tu. Z Čech putovali tisíce na Moravu, a tato
důstojné uchystala přivítání hostům bratrům svým. (...) Již od rána
ozdobeny jsou místnosti čtenářského spolku uprostřed velkého náměstí
množstvím praporův v národních barvách."
Moravským znakem a barvami se jen o několik dní později zabýval i
německý moravský tisk hájící barvy žlutou a červenou. Podrobně se znakem
a jeho historií zabývá Brünner Zeitung, který přinesl i latinský text
příslušné části Fridrichovy erbovní listiny. Edice části textu měla být
důkazem toho, že se jednalo o znak Markrabství moravského a nikoli
privilegium udělené pouze stavům.
Citace:
Das Wappen und die Landesfarben Mährens. Brünner Zeitung. 13. září 1863, čís. 209, s. 1715-1717. Dostupné online.
