Poté co začátkem roku 1848 proběhly nepokoje v Itálii, koncem února
revoluce ve Francii, březnová revoluce v Německu a v Rakouském
císařství, 13. března odstoupil kancléř Metternich. Nato byla zrušena
cenzura tisku a slíbeno vytvoření ústavy. Již 14. března bylo povoleno
zakládání Národních gard, které měly chránit osoby a majetek. Gardisté
nosili jako odznak na levém rameni bílou pásku. Národní garda v Brně
nosila v té době bílé kokardy "tu a tam doplněné červeným lemem, neboť červená a bílá jsou jak české, tak moravské barvy" také.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 44.
Moravia. 23. března 1848, čís. 36, s. 143. Dostupné online.
Poznámka:
Moravia, č. 36, 23. března 1848, s. 143,
označení brněnských národních gard v březnu 1848: "* Seit einiger Zeit
beginnen die Nationalgardisten neben oder unter den weißen Cocarden am
Hute auch noch die Buchstaben N. G. nach dem Beispiele Wiens, zu tragen.
Andere tragen die Buchstaben N. G. in einem Strahlenkranze, und über
selben den österreichischen Doppeladler; das ganze Emblem ist aus dünnem
weiß lackirtem Holze geschnitten, und von der Erfindung des Hrn.
Ginsler. * Die weißen Cocarden und Schleifen beginnen hie und da mit
rothen Rändern getragen zu werden, dieß sind die mährischen und
böhmischen Landesfarben. In Steiermark trägt man sie, wie wir hören,
weiß und grün; in Ungarn roth und grün. Wenn es so fort geht, wird wohl
jede Stadt, ihre eigene Cocarde tragen. Wo bleibt dann das Symbol des
einigen Oesterreich, weiß, die Farbe aller Farben?"
Moravia, č. 36, 23. března 1848, s. 143
7. dubna 1848 měla do Brna v souvislosti se snahou o opětovné spojení Čech
s Moravou přijet delegace pražanů. Několik studentů se proto vydalo s
červenobílým praporem na nádraží, kde je chtěli přivítat. Někteří
brněnští Němci se však proti tomu vybaveni praporem v německých barvách
(černá-červená-žlutá) postavili. Pražští vyslanci však toho dne do Brna nepřijeli.
Citace:
Národní noviny. archiv.ucl.cas.cz. 1848, čís. 8, s. 29-30. Dostupné online.
Poznámka:
Národní noviny, 13. dubna 1848, č. 8, s.
29-30: "Kdy pak dojde deputace pražská k nám? Včera, jak jste nám psal,
očekávali jsme ji, ale nadarmo. Zhotovena jestiť k uvítání červenobílá
korouhev - se lvem a orlicí, spojené věncem lípovým. Hudba myslivecká
bude hráti piece národní. By deputace pražská sem do Brna přišla, jediné
přání naše.
Brňané mají barvy německé - na starém Brně vlaje prápor německý! Snadno
pochopíte, jaké city vzbudí pohled na to v srdci každého vlastimila.
Cizozemci, kteří se k nám vtlačili, dávají nám nyní zákony, dle kterých
zbloudilý Moravan se řídí, za své je pokládaje. Převraty v poslední době
nás překvapily a pupenec u svém rozvinutí od škodného mrazu zachopen
trpí, pročež jen zdánlivá pro nás jestiť svoboda. Lid venkovský neví, oč
se jedná - s užasnutím doslýcháme zprávy z venkova.
(...)
V Brně jedině se mluví, zdaliž Morava má býti s Čechy spojena neb ne;
kde převaha - víte! (...) Váš list nám dal ráno na vědomost, že Česká
deputace dnes nepřijede, tedy jsme přípravy odstranili. Právě dochází
Mráček z nádraží a vypravuje: Na sta Němců s korouhvi německou očekávalo
českou deputaci u nádraží, aby ji --- zbili, zmlátili, vypískali atd. -
poněvadž ale nepřišli, řekli: Sie haben Wind bekommen! sind in
Lundenburg geblieben atd."
Nelze přesně určit, kdy byl na jaře 1848 poprvé vyvěšen prapor v barvách
červené a žluté. Mohlo k tomu dojít například při tak důležité
politické události, jakou bylo 14. dubna veřejné vyhlášení sněmovního
usnesení o moravské samosprávě. Josef Alexander Helfert
ve své práci k brněnskému zemskému sněmu v roce 1848 píše, že když bylo
moravským sněmem vydáno jeho protičeské stanovisko, ulice v Brně byly
vyzdobeny žlutočervenými prapory.
Citace:
HELFERT, Josef Alexander. Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen. Brno: 1897. S. 4. Dostupné online.
Poznámka:
Josef Alexander Helfert,
Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen, 1897,
s. 3: "Im Lande selbst hielt man sich, schon um des Antagonismus gegen
Böhmen willen, an die neue Uebung und demonstrierte damit vor allem bei
den Fahnen. Das hatte sich gleich in jenen Tagen gezeigt, wo, wie früher
erwähnt, im Landtage über die Prager Petition verhandelt wurde, wobei
auf den Plätzen und in den Hauptstraßen Brünns aus den Häusern viele
gelb-rothe Fahnen ausgesteckt zu sehen waren. Damit wurde es von da an
auch im übrigen Lande, besonders in den vorwiegend deutschen Städten, so
gehalten."
20. dubna se v Mährich-ständische Brünner Zeitung objevila poznámka, v
níž bylo kvůli "pochybnostem o správných moravských zemských barvách"
vysvětleno, že protože je správným moravským znakem zlatočerveně
šachovaná orlice, zemskými barvami jsou zlatá a červená.
Citace:
Mährich-ständische Brünner Zeitung. 20. dubna 1848, čís. 110, s. 876. Dostupné online.
Poznámka:
Mährich-ständische Brünner Zeitung, 20.
dubna 1848, č. 110, s. 876, Mährens Landeswappen und Landesfarben: "Da
in der mit Gubernial-Circular vom 26. September 1836, Z. 33779,
kundgemachten heraldischen Beschreibung des kaiserlich österreichischen
großen Wapens Mährens Wapen als ein im blauen Felde von Silber und
rother Farbe geschachter gekrönter Adler angegeben wurde, das mährische
Wapen aber in allen ständischen Urkunden, und insbesondere in jener der
Kundmachung der alljährlichen Landtagsschlüsse im blauen Schilde einen
aufrechten gold und roth geschachten, einköpfigen, rechts sehenden
gekrönten Adler mit ausgebreiteten Flügeln enthält, so wurden Zweifel
über die eigentlichen Landesfarben Mährens von mehreren Seiten erhoben.
Zur Behebung derselben wird in Erinnerung gebracht, daß dem Lande Mähren
für die dem Kaiser Friedrich wider die Wiener geleistete Hülfe sein
dermaliges Wapen des roth und gold geschachten einfachen gekrönten
Adlers durch das Privilegium ddo. Klosterneuburg den 7. December 1462
statt seines früheren Wapens, eines roth und weiß geschachten einfachen
gekrönten Adlers verliehen wurde.
Dieses Privilegium ist von allen nachgefolgten Regenten Mährens
bestätigt worden, und über die dem mährischen Landesausschuße gerügte
Unrichtigkeit des mährischen Landeswapens im österreichischen
Staatswapen ist demselben mit Erlaß des Hrn. obersten Kanzlers vom 7.
April 1838 eröffnet worden, es seh wohl bedauerlich, daß in dem
allerhöchsten Staatswapen aus Versehen die Abbildung des mährischen
Landeswapens nicht mit jenem Privilegium übereinstimmend eingeschaltet
worden, daß aber eine Abänderung bei dem Umstande, als das Staatswapen
erst neu ausgefertigt in sämmtlichen österreichischen Staaten
kundgemacht, und von allen österreichisch-kaiserlichen Gesandtschaften
im Auslande gebraucht worden ist, derzeit nicht zu erzielen sey, und mit
dem weitern Hofkanzlei-Präsidialerlaß vom 26. October 1838, Zahl 1529,
wurde dem mährischen Landes-Ausschuße eröffnet, daß das Recht zur
Führung des nachgewiesenen im Gebrauche stehenden Wapens nicht in
Zweifel gestellt sey, wenn es gleich mit dem von der geheimen Hof- und
Staatskanzlei entworfenen Staatswapen nicht übereinstimmt und daß sich
die vereinigte k. k. Hofkanzlei eben damit beschäftige, in Folge von
mehreren Seiten vorgekommenen Anfragen die einzelnen Länderwapen im Wege
der betreffenden Behörden zu constatiren, um für die künftige
Construirung eines neuen Staatswapens die entsprechenden Materialien
gesammelt zu haben
Aus dieser Darstellung ergibt sich, daß gold und roth die Landesfarben
Mährens sind."
Důvod pro vynechání modré barvy, jedné z barev znaku Moravy, je nejasný.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 47.
