Moravské zemské vojsko v 16. a v 17. století

Moravské zemské vojsko bylo do pole posíláno pod praporem země. V roce 1529 byla na sněmu v Brně Morava rozdělena na čtyři kraje a pro každý kraj byl zhotoven jeden praporec. Bylo také nařízeno, aby byla zemská korouhev opatřena markrabským znakem. Pokud by došlo k bitvě, měla ji nést zvlášť k tomu vyvolená osoba.

Vybarvený dřevořez Jacoba Kallenberga
věnovaný Moravě

Citace:
KAMENÍČEK, František. Zemské sněmy a sjezdy moravské: jejich složení, obor působnosti a význam od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského líčí dle archivních pramenů František Kameníček. Díl 2., Soudnictví. Právo dědické, poručenské a odúmrtné na statcích svobodných. Vojenství. Účastenství Moravanů ve válkách tureckých. Styky Moravy se sousedními zeměmi. Brno: Zemský výbor markrabství Moravského, 1902. S. 199-200, 222, 224, 293.

Poznámka:
Kameníček, F., Zemské sněmy a sjezdy moravské, s. 199-200: Zápisy z brněnského sněmu v roce 1540 informují o tom, že vojsko se skládalo z oddílů, v jejichž čele stáli hejtmani nebo rotmistři. Prapor každého oddílu tvořeného obyčejně z pěti set mužů směl nést jen "dobrý, urozený člověk", jehož žold byl čtyřikrát větší, než kolik dostával obyčejný voják. Při přehlížení vojska bylo praporečníky přísaháno, že budou dbát všech při nosení praporu obvyklých pravidel. Polovinu praporečníkova žoldu dostávali pištec, bubeník nebo trubač.

Poznámka:
Kameníček, F., Zemské sněmy a sjezdy moravské, s. 293: Dle rozhodnutí sněmu v Olomouci, který byl zahájen 1. července 1566, měli zemské praporce nést: Čeněk z Lipé (první), Jan st. z Žerotína (druhý) a Oldřich z Kounic (třetí), z rytířstva měli být při praporcích Aleš Krčma a Jan Kbelský.

Nevybarvený dřevořez Jacoba Kallenberga
věnovaný Moravě

Práce Jacoba Koebela Wapen des heyligen Römischen Reichs Teutscher nation (1545), vedle popisu moravského znaku poskytuje názornou ukázku, jak prapor držený praporečníkem vypadá. Autorem dřevořezu zachycujícího vlajku Moravy je švýcarský rytec Jacob Kallenberg tvořící v Bernu v letech asi 1535–1565. Je zde vidět prapor obdélníkového tvaru s moravskou orlicí, který byl určen k vybarvení podle klíče tvořícího součást práce. Dílo vyšlo tiskem u Cyriacuse Jacoba ve Frankfurtu nad Mohanem. Údaje k barevné skladbě znaku jsou uvedeny v rejstříku. Vybarvený Koebelův tisk se nachází v Bavorské státní knihovně.

Citace:
KOEBEL, Jacob. Wapen des heyligen römischen Reichs teutscher Nation [online]. Frankfurt nad Mohanem: 1545. S. 15, 145. Dostupné online.