Z faktické situace vzešlé rozlišování mezi "starými" a "novými"
moravskými barvami dokládá kritika jinak v Brně kladně přijaté publikace
Národní katechismus aneb Co má věděti každý Čech vydané v Praze v roce
1895.
Citace:
ŠTECH, Václav. Národní katechismus aneb Co má věděti každý Čech. Praha, 1895. S. 14-15.
Jejímu autorovi se vytýkalo to, že "Na str. 14. uveden je znak
moravský tak, jak je ve velkém říšském znaku (orlice červeno-bílá); dle
str. 15 zemské barvy moravské jsou však žlutá, červená a modrá.". Podle autora zprávy o publikaci měl vysvětlit historii změny, "že červeno-bílá orlice jest původní, a kterak z ní povstala nynější žlutočervená", a to, že erbovní list z roku 1462 se nikdy nepoužil, "až
na sněmu moravském r. 1848 prof. A. V. Šembera, dovolávaje se ho, dal
podnět ke změně barev zemského znaku, kdežto ve znaku říšském z příčin
diplomatických ponechána stará orlice červenobílá". V Národním katechismu uvedená trojice barev přitom autorem kritiky odsuzována není.
Citace:
V. Literární listy. Časopis věnovaný zájmům literárním. 16. ledna 1895. Roč. 16, čís. 4, s. 75-76. Dostupné online.
BROŽEK, Aleš; FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 1. část. Vexilologie: zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2018, čís. č. 187 (2018), s. 3679-3680.
