24. ledna 1849 na konci svého projevu dr. Jan Koppel
oznámil přerušení zasedání sněmu na dobu neurčitou, dokud nebude jeho
opětovné svolání dovoleno ministerstvem. Na toto jeho opětovné svolání
nikdy nedošlo, čímž se stalo zasedání 24. ledna 1849 poslední schůzí
prozatímního moravského zemského sněmu. Zemská ústava žádaná prozatímním
zemským sněmem, jakož i s ní související usnesení o barvě zemského
znaku, nikdy nebyly předloženy k nejvyššímu schválení, a z toho důvodu
nedostaly žádnou zákonnou platnost.
Citace:
HELFERT, Josef Alexander. Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen. Brno: 1897. S. 8. Dostupné online.
JANÁK, Jan. Osnova moravského zemského zřízení z revolučního roku 1848. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická. s. [111]-123. 1995. Roč. 44, čís. C 42, s. 119, 120. Dostupné online.
Landesgesetzblätter für Mähren. Dostupné online.
Poznámka:
Josef Alexander Helfert,
Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen, 1897,
s. 8: "Sie währten über das Jahr 1848 hinaus, bis der provisorische
Landtag infolge eines am 13. Jänner 1849 gefassten und dem Ministerium
vorgelegten Beschlusses seine eigene Vertagung aussprach. Die letzte
Sitzung fand am 24. statt, wo Dr. Koppel zum Schlusse seiner Ansprache
die Unterbrechung der Sitzungen als eine „auf unbestimmte Zeit, und bis
das Ministerium dessen Wiedereinberufung gestattet“, erklärte. Diese
Wiedereinberufung hat bekanntlich nie stattgefunden und die vom
provisorischen Landtage beantragte Landesverfassung sowie der mit ihr
zusammenhängende Beschluss über die Farbe des Landeswappens sind zur
Allerhöchsten Genehmigung nicht vorgelegt worden und haben daher keine
Gesetzeskraft erhalten."
Politické uvolnění roku 1848 skončilo krátce nato s rozpuštěním kroměřížského říšského sněmu a jednostranným vyhlášením říšské ústavy císařem Františkem Josefem I. 4. března 1849 (tzv. Březnová či Stadionova ústava). Při jejím slavnostním vyhlášení 9. března z balkonu guberniálního domu v Brně byly vyvěšeny černožlutý a žlutočervený prapor.
Citace:
Rakouské mocnářství. Moravské noviny. 12. března 1849. Čís. 57, s. 1. Dostupné online.
Poznámka:
Moravské noviny, 12. března 1849, č. 57, s.
1: "Velké děje tak zajímají člověka celého, že nelze jemu v první době
rozděliti rozum od citu. Duch jest přeplněn, ale nemůže sobě ihned
utvářiti smýšlení pevné. Tak se nám dělo včera, an nenadálá zpráva byla
městu ohlašována, že císař pán J. M. vyhověv nedočkavosti národův kratší
cestou, nežli byl šel sněm říšský, udělil z vlastní plnomocnosti, co
byl přislíbil on i předchůdce dobrotivý císař Ferdinand. Máme tedy již
konstituci. O hodinu s poledne včera prohlášena byla při zvuku trub s
balkonu domu guberniálního u přítomnosti zprávce země, hraběte
Lažanského a s balkonu divadla městského. Garda stála na obou místech v
parádě. Po přečtení nejvyššího patentu od několika voláno jest Vivat! Na
to vyvěšena jest na radním domě korouhev černožlutá a žlutočervená."
Byla pak základem ústav jednotlivých korunních zemí v rakouské části monarchie. Její § 8 zaručoval, že "Státní a zemské znaky a barvy zůstanou zachovány.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 51.
Místo moravské ústavy vypracované zemským sněmem, která nikdy
nevstoupila v platnost, byla 30. prosince 1849 zavedena nová moravská
ústava (tzv. Bachova), jejíž § 5 obsahuje v souladu s § 8 říšské ústavy
ze 4. března 1849 stručný pokyn "Moravské markrabství podrží svůj dosavadní znak a zemské barvy."
Citace:
Císařský
patent od 30. prosince 1849, jímžto se prohlašuje ústava zemská pro
markrabství Moravské s náležejícím k ní řádem volebním sněmu zemského.
Obecný Zákoník říšský a Věstník vládní pro císařství Rakouské. Částka
XI. Rozeslána 20. ledna 1850. 1. vyd., 1850.
Landesverfassung für die Markgrafschaft Mähren. Wiener Zeitung. 1850, roč. 22. 1. 1850, čís. č. 19, s. 1.
Zatímco "dosavadní znak" ve formulaci lze právně vykládat jen tak, jak
je stanoven v poslední platné verzi císařského znaku z roku 1836, tedy
jako stříbrno-červeně šachovanou orlici se zlatou korunou, jazykem a
zbrojí v modrém poli, zemské barvy de iure předtím nikdy stanoveny
nebyly, čímž je toto ustanovení prázdné, protože takto ke slovu
dosavadní nelze právně přiřadit žádné barvy, leda ty, které platný
moravský znak obsahuje. Březnová ústava však nenabyla účinnosti a po politické normalizaci byla tzv. silvestrovskými patenty
z 31. prosince 1851 prohlášena za neplatnou. A ačkoli nebyly výslovně
odvolány, se zneplatněním říšské ústavy zanikly i všechny zemské ústavy,
které byly jejími prováděcími zákony. Nahradily ji Zásady organického
řízení korunních zemí Rakouského císařství. Zemské sněmy nebyly až do roku 1861
svolávány. Země rakouské monarchie byly tak jako předtím řízeny
centralizovaně ministerstvem vnitra ve Vídni, a stejně jako před rokem
1849 (resp. 1851) neexistovalo žádné právní nařízení, které by závazně
upravovalo vzhled a používání moravských zemských barev.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 51.
