Před rokem 1848 poznámky pražského profesora heraldiky první poloviny 19. století Johanna Helblinga von Hirzenfelda upozorňovaly na to, že slovanské barvy - červenou, modrou a bílou - měly též Kraňsko a Morava.
Citace:
Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 159.
Přijetí barev žluté a červené schválených moravským zemským sněmem jako
zemských probíhalo váhavě a rozpačitě a zeměpisně-politická literatura
je zaznamenala teprve postupně. V práci Pantaleona Neumanna Zeměpis
Moravy a Slezska s připojeným zeměpisem Čech vydané v Brně v roce 1851
se vedle popisu moravského znaku, který byl takto v jiném Neumannově
díle popsán v roce 1846, tentokrát uvádí výslovně i moravské barvy, že "znak
moravský je jednohlavý, bíle a červeně kostkovaný orel s roztaženýma
křídlama v poli modrém; barvy tedy moravské jsou modrá, bílá a červená".
Citace:
BROŽEK, Aleš; FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 1. část. Vexilologie: zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2018, čís. č. 187 (2018), s. 3673.
NEUMANN, Pantaleon. Stručný dějepis český s krátkým přehledem zeměpisu českého a moravského pro mládež a pěstouny. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1846. S. 102.
NEUMANN, Pantaleon. Zeměpis Moravy a Slezska s připojeným zeměpisem Čech. Brno: Karl Winiker, Ritsch & Groß, Bussák a Irrgang, 1851. S. 14.
Podle Ivana Štarhy, například Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a
Slezska podle posledního politického a soudního dělení s přídavkem o
uherském Slovensku (Praha 1854, s. 193) uvádí, že „znakem je bíle a červeně kostkovaná vpravo hledící orlice v modrém poli, pročež zemské barvy jsou: modrá, bílá a červená“. Také při návštěvě císaře a krále Františka Josefa I. v Rajhradě a v Brně v roce 1862 vlály modro-bílé-červené vlajky, což bylo vnímáno s nelibostí jako všeslovanský symbol.
Citace:
Ivan Štarha. Moravské barvy a moravská zemská vlajka. In: CHOCHOLÁČ, Bronislav; MALÍŘ, Jiří. Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice Moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci. Brno: Matice Moravska, 2002. Dostupné v archivu pořízeném 16. 7. 2016. S. 168.
Učebná knížka zeměpisu pro vyšší třídu obecných škol na Moravě a ve Slezsku z roku 1874 Antoňa Tilleho za moravský znak uznává "orla stříbrně kostkovaného s rozepjatýma křídly v modrém poli".
Citace:
TILLE, Antoň. Učebná knížka zeměpisu pro vyšší třídu obecných škol na Moravě a ve Slezsku. Část I.. Praha: Fr. A. Urbánek, knihkupec, 1874. S. 32.
Podle první česky psané vexilologické publikace, která byla vydána v
roce 1884, příručky Barvy zemské a národní všech známých států na zemi,
jež se pokouší o definici symbolů územních celků: "Takovými symboly pak jsou zemské barvy (prapory) a znaky (erby)",
jsou moravskými barvami zlatá, červená a modrá. A i když připomíná
návrh zemské ústavy z roku 1848, určující, že zemskými barvami jsou
žlutá a červená, dodává, že "v praxi užívá se však výše uvedené trikolóry, s připojením barvy pole k barvám obrazu znakového."
Citace:
Barvy
zemské a národní všech známých států na zemi. Příruční knížečka s
historickými vysvětlivkami k poučnému a praktickému účelu. Praha: Alois Hynek, 1884. S. 32.
BROŽEK, Aleš. Sto let první vexilologické publikace v češtině. Vexilologie. Praha: 1984, čís. 56, s. 1154-1156.
BROŽEK, Aleš. Nejstarší vexilologická publikace v češtině, in: Bibliograf mezi regály: k životnímu jubileu doc. PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc.. Brno, 2017. S. 103-109.
Jedním z mála případů, kdy se popis v příručce nebo učebnici neomezil
jen na zemské barvy a slovně připomněl jejich použití na vexillu, je
práce řídícího učitele v Osíku u Litomyšle Antonína Mikuláška z roku
1895, který uvádí červeně a zlatě "kostkovanou" orlici v modrém poli s
tím, že "Barvy zemské (na praporu) jsou zlatá a červená.".
Citace:
MIKULÁŠEK, Antonín. Říše rakousko-uherská, III. část Markrabství Moravské a vév. Slezské. Litomyšl: Antonín Mikulášek, 1895. S. 7.
I v tradičním zdroji dobových informací, v kalendářích, které obsahují i
zeměpisněpolitické údaje, se ohledně moravských zemských barev
vyskytují časté rozdíly anebo přímé rozpaky, jakým je například
konstatování: "Barvy zemské: bílo-červená a modrá (místo bílo-červené užívá se úředně žluto-červené)".
Citace:
JOSEF, Kafka. Grégrova příručka. Politicko-národohospodářský kalendář na rok 1913. Litomyšl: Dr. Eduard Grégr a syn, 1912. S. 149.
ALEŠ, Brožek. Zemské barvy Moravy v knižních kalendářích 19. století. Vexilologie. 2014, čís. 172, s. 3377-3382.
