Při slavnosti svěcení praporu brněnského Sokola 29. května 1871 v Brně na tehdejším Raduitově náměstí vlály prapory moravských barev a slovanské trikolory. Hlavní tribuna pro hosty a hodnostáře stála vedle Červeného kostela.
Citace:
DOLEŽEL, Michal. Folklorismus
v Sokole. Lidová kultura jako zdroj národní identity sokolské
organizace v letech 1862-1948: Karel Maixner, rozvinutí praporu Sokola
Brněnského, 1871. Archiv T. J. Sokol Brno I. - obrazová příloha: obr. č.
62. Brno: 2014. S. 130. Dostupné online.
Slavnost svěcení praporu brněnského Sokola 29. května 1871 [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2015-12-26]. Dostupné online.
Moravská orlice. 1. června 1871. Čís. 124, s. 1, 2. Dostupné online.
Poznámka:
Moravská orlice, 1. června 1871, s. 1:
"Podotknouti dlužno, že továrna pana Hlávky na Josefově byla četnými
prapory moravských barev ozdobena, s vrchu pak vlála ohromná slovanská
trikolora." (...) Na náměstí Ratvitovu byla postavena u kostela
protestantského s průčelím k divadlu velká tribuna s nižší estrádou pro
zpěváky. Na koncích tribuny se vypínaly dva sloupy, s nichž vlály velké
slovanské trikolory; ostatně byla tribuna draperiemi a prapory v barvách
moravských a rakouských, jakož i chvojím velmi vkusně dekorována."
Citace:
Moravská orlice. 2. června 1871. Čís. 125, s. 1, 2. Dostupné online.
Poznámka:
Moravská orlice, 2. června 1871, s. 1: "Na
jednu hodinu určen slavnostní banket v hȏtelu Wernerově, jehož se skorem
300 osob zúčastnilo z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Vídně, odevšud,
kde Čechové vlastenečtí žijou. (...) Sál byl opravdu vkusně ozdoben
draperiemi bílo-červenými. (...) Ty zástupy lidu, který sem byl přišel
ze všad, od Beskyd až do Šumavy, od Krkonošů až k Tatře, ty tisíce a
tisíce všechny přivedla sem jedna myšlenka, totiž ta, že Čech, Moravan a
Slezan je jedna mysl, jedna duše."
