Po vzniku Československa jako samostatného státu v roce 1918 vznikla nová státní vlajka a státní znak.
Do oficiálního znaku se vrátilo v případě Moravy červenostříbrné
šachování. Podle Zdeňka Koudelky bylo důvodem k navrácení k této barevné
variantě to, že odpovídala slovanským barvám.
Citace:
Zdeněk KOUDELKA. Znaky a vlajky Moravy a Slezska. In: Sborník z konference MORAVA 1918. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2019. Dostupné online. S. 58-73.
Milan Hlinomaz je toho názoru, že po roce 1918 byl ve zlatočerveném šachování "spatřován německý fenomén", a to i proto, že v březnu 1919 se takto zabarvená moravská orlice objevila v návrhu znaku Deutschösterreich. Německou inklinaci potvrdil také návrh znaku Protektorátu Čechy a Morava
z pera Úřadu říšského protektora, kde bylo šachování orlice
zlatočervené. Nepodařilo se jej prosadit díky pevnému postoji tehdejší
znakové komise.
Citace:
HLINOMAZ, Milan. Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918. Paginae historiae. Sborník Národního archivu. 1995, čís. 3, s. 178. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Řešení protektorátní vlajky vychází z návrhů státní vlajky z let
1918-1920. Československá státní kontinuita je symbolizována užitím
bíločervenomodré, státní trikolory. Stejně tak se podařilo zachovat
tradiční zemské pojetí české státnosti, aniž by došlo ke změně barev, u
znaků. Taková změna hrozila zvláště znaku Moravy, avšak požadavek na
její zlatočervené šachování, oživený v dějinách již počtvrté v červnu
1939, tentokrát ze strany Úřadu říšského protektora nebyl uplatněn.
Citace:
HAVLÍK, Lubomír. Morava a československý státní znak. Vlastivědný věstník moravský [online]. 1968. Roč. 20, čís. 3, s. 378-384. Dostupné online.
Vlastenecký tradicionalismus znakové komise v době, kdy nad jednáním
odborníků stály jako varovná připomínka zostřené represivní podmínky
okupace, uhájil tradiční pojetí zemské znakové symboliky, zabránil
odtržení od základních českých a moravských barev bílé a červené.
Rozhodující odborný vliv měl přitom Karel Schwarzenberg. Lze konstatovat, že tito odborníci projevili velkou odvahu a zachránili, co se za takovýchto podmínek zachránit dalo.
Citace:
HLINOMAZ, Milan. Vývoj československé státní symboliky v letech 1918-1990. Sborník archivních prací [online]. 1992. Roč. 42, čís. 1, s. 119.
Vlajka Moravy se nezměnila ani po vzniku Československa, kdy byly
recipovány dosavadní právní předpisy a § 3 zákona č. 269/1936 Sb.
následně umožňoval Ministerstvu vnitra měnit zemské symboly, pokud
nebyly součástí státních symbolů. Tedy moravský znak nemohlo
ministerstvo změnit, protože byl součástí středního a velkého státního
znaku, moravskou vlajku však ano. Žádná taková změna však přijata
nebyla.
Citace:
Zdeněk KOUDELKA. Znaky a vlajky Moravy a Slezska. In: Sborník z konference MORAVA 1918. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2019. Dostupné online. S. 58-73.
Zemskou vlajku jako právní pojem neznají ani další právní předpisy
(zákon č. 269/1936, zákon č. 222/1939, č. 163/1960 a dnes platný zákon
č. 3/1993 Sb. a č. 352/2001 Sb.).
Citace:
Zemský registr erbů České republiky. Legislativa. ZREČR. Dostupné online.
Zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1992 (zákon č. 3/1993 Sb.) o státních symbolech České republiky. Dostupné online.
Zákon ze dne 18. září 2001 (zákon č. 352/2001 Sb.) o užívání státních symbolů České republiky. Dostupné online.
