Triumfální pochod císaře Maxmiliána I. Habsburského

Po roce 1512 kresebně vznikal tzv. Triumfální pochod císaře Maxmiliána I. Habsburského (Triumphzug Kaiser Maximilians), jehož myšlenka vychází z triumfálních pochodů římských císařů. Součástí díla je list s jezdcem držícím prapor, na kterém je úplný znak Moravského markrabství (markraběte) a praporečnice („markraběnka“) a strážkyně štítku oblečená v šatech v barvách znaku držící moravský prapor. Praporový list slouží jako nosné médium, na němž je vyobrazena alegorie země a zemský znak jak v přirozené podobě tak ve formě praporu. Podle kreseb byly v letech 1516–1519 v Augsburgu vyřezány tiskařské štočky.

Citace:
Triumph of the Emperor Maximilian I. Dostupné online.

Prapor se znakem Markrabství moravského
v tzv. Triumfálním pochodu císaře Maxmiliána I. Habsburského

Vedle nich byla, patrně pro Maxmiliána I., zhotovena kolorovaná perokresba průvodu a pro španělský dvůr, zřejmě jako její kopie, ještě druhá kolorovaná kresba, v níž jsou i kresby chybějící v originálu a v prvním vydání triumfálního pochodu tiskem z roku 1526.

Citace:
Triunfo del Emperador Maximiliano I, Rey de Hungría, Dalmacia y Croacia, Archiduque de Austria... de quien están descritas y colocadas en esta colección las acciones gloriosas de S.M. Imperial, durante su vida, snímek č. 38 [online]. [cit. 2017-01-27]. Dostupné online.
SCHILHAN, Lisa; ZWICKLER, Wolfgang. Triumph of the Emperor Maximilian I. Dostupné online.  

Jezdec držící prapor s úplným
znakem Markrabství moravského
a praporečnice a strážkyně
štítku v tzv. Triumfálním pochodu
císaře Maxmiliána I. Habsburského

Poznámka:
Rukopisná kresba se liší od německého vydání, což jsou tištěné dřevořezy.

Citace:
Triumphzug Kaiser Maximilians I. Grazer Exemplar. Dostupné online.

Český znak a heraldická vlajka se strážkyní štítu je zachycena na foliu 30.

V letech 1777, 1796 a 1883-1884 byl triumfální pochod Maxmiliána I. Habsburského tiskem vydán znovu. Ženy, jako „strážkyně štítů“ apod. se v renesanční ilustraci objevují často i jinde (např. na dřevořezech Albrechta Dürera). Zajímavé je, že žena praporečnice na praporu jezdce má i knížecí čepici, tedy, že je to v podstatě „markraběnka“. Zajímavé je i užití červeno-stříbrných a modro-stříbrných přikryvadel, tedy všech tinktur štítu znaku. To nebývá často, většinou jsou přikryvadla moravského markraběte důsledně (oficiálně) po obou stranách jen červeno-stříbrná, stejně jako u znaku českého krále, ačkoli existují rozmanité doklady barevného provedení přikryvadel dokládající různé povědomí tvůrců o podobě úplného znaku moravského markraběte.

Citace:
Codex Manesse. König Wenzel von Böhmen, fol. 10r. Dostupné online.
Armorial Le Blancq, fol. 472v. Dostupné online.
Konrad Grünenberg: Das Wappenbuch Conrads von Grünenberg, Ritters und Bürgers zu Constanz - BSB Cgm 145, okolo 1480 [BSB-Hss Cgm 145], s. 11. Dostupné online.
Konrád Grünenberg, Wappenbuch, kopie z let 1602-1604, fol. 13v. Dostupné online.
Sammelband mehrerer Wappenbücher, okolo 1530, Wappen der Fürstentümer und Herrschaften im Alten Reich, fol. 221r. Dostupné online.

Zlaté/žluté střapce jsou nejčastější (textilní) dekorací – viz u církevních korouhví, ale i jako dekorace textilu (svazování těžkých závěsů pomocí zlatých šňůr se střapci, zdobení dobových reprezentačních oděvů apod.). Ke zlaté se hodí červená (královská, majestátní) nebo modrá, které již je na praporu dost. Jsou použity červené střapce, vedle (nejčastějších) dekorativních zlatých/žlutých; feflíky (praporové šňůry a střapce). Znaky zemí s dodatkem "Erb:" (anglický, český, moravský, portugalský atd.) vyplývají z dědických a příbuzenských nároků Habsburků té doby (podobně jako císařem též užívaná uherská titulatura, ač fakticky vládl Matyáš Korvín a pak Jagelonci.