České červenobílé bikolóry respektive bíločervené prapory (národní
barvy) a slovanské trikolóry (barvy červená, bílá a modrá) se pak znovu v
Brně a jinde objevují při oslavách vzniku samostatného státu 28. října
1918 na přelomu října a listopadu.
Poznámka:
Moravské noviny z 31. října 1918: "Oslava v
Žabovřeskách. Žabovřesky oslavily den českého vítězství manifestací
všeho občanstva. Nebylo domu, aby na něm nebyl vlál prapor. Hospodyňky
za války kolikrát měly pokušení zmocnit se bílé látky praporů, ale vždy
odolaly v důvěře, že naše prapory budou míti ještě příležitost vláti s
našich domů. Večer byla obec osvětlena a obecenstvo za zpěvu národních a
vlasteneckých písní a hudby procházelo ulicemi."
Citace:
Nadšení v Brně. Moravská orlice. 31. října 1918. Roč. 56, čís. 249, s. 1. Dostupné online.
V jiných moravských městech. "Král. Pole tone v záplavě slovanských barev.". Moravská orlice. 31. října 1918. Roč. 56, čís. 249, s. 1. Dostupné online.
Slavné převzetí radnice. Moravská orlice. 7. listopadu 1918. Roč. 56, čís. 254, s. 3. Dostupné online.
Obrovská manifestace českých socialistů v Brně. Moravská orlice. 6. listopadu 1918. Roč. 56, čís. 253, s. 1. Dostupné online.
Dne 8. listopadu nebude českého studenta, který by neměl červenobílý praporek Českého srdce v Brně. Moravská orlice. 8. listopadu 1918. Roč. 56, čís. 255, s. 3. Dostupné online.
Brněnští
policajti už mají kokardy červenobílé. "Česky se naučili během 48 hodin.
Ve svých strážnicích zpívají i česky. Nejraději zpívají: "Šup sem, šup
tam, nám už je to všecko jedno.". Moravská orlice. 9. listopadu 1918. Roč. 56, čís. 256, s. 3. Dostupné online.
Tehdy se v případě bikolóry skládající se z červené a bílé považovalo
více než jednou za nutné upozornit na správné pořadí českých barev (bílá
a červená), které jsou v té době již brány jako barvy státní: "Pozor
na národní naše barvy! Jediné správné složení našich barev je: na konci
žerdě čili "do ulice" bílá a pak (neboli k domu) červená! Není pravda,
že je to jedno, ať se to převrátí jakkoli! Obrácená červenobílá je -
brněnská! Mnozí majitelé domu už dle naší výzvy se řídili a prapor
opravili. Doufáme, že tak i ostatní učiní. Ve vlastním státě přece snad
nutno znáti - barvy státní". Červenobílá bikolóra, když jde o pořadí
barev na vlajce, ačkoli vyvěšena ve smyslu českých (moravských) barev
je přitom dokonce označena za brněnské barvy.
Citace:
Pozor na národní naše barvy!. Moravská orlice. 1. listopadu 1918. Roč. 56, čís. 250, s. 3. Dostupné online.
Poznámka:
Moravská orlice, 7. listopadu 1918, č. 254,
s. 3: "Znalost národních státních barev patří ke kázni národní!! Hned
po prohlášení samostatnosti státu československého upozornili jsme, jak
naše barvy vlastně vypadají, a měli jsme pevně za to, že každý rád
poslechne. Ale jsou lidé, o nichž i dnes platí pořekadlo, že by si
raději koleno dali provrtat než by uznali svou chybu nebo nevědomost.
Naše barva je pouze bíločervená, t. j. opakujeme: bílá na konci žerdě do
ulice obráceném a červená k domu. Někdo tvrdí, že je to jedno. Uvedu
příklad. Belgie a Německo dosud, jak známo spolu válčí. Belgie má barvu
černožlutočervenou, a barva velkoněmecká jest sice z týchž barev
složená, ale - složení naprosto jiné - černočervenožluté. U nás mnozí
barev neznalí věší červenobílou, t. j. brněnskou, na místo jedině
správné bíločervené. Je to dnes náš posvátný odznak národní, barva státu
našeho! Proto si ji važme jako klenotu, neříkejme, že je to jedno,
zahoďme lhostejnost, jedná-li se o projev našeho po tolika stoletích
dobytého práva i svobody zlaté!"
Citace:
Znalost národních státních barev patří ke kázni národní!. Moravská orlice. 7. listopadu 1918. Roč. 56, čís. 254, s. 3. Dostupné online.
Nad zemským domem vlál 29. října prapor s moravskou orlicí a prapor červenobílý.
Poznámka:
Moravské noviny z 30. října 1918:
"Slavnostní nálada v Brně. (...) Velké náměstí, Rudolfova ulice a ulice
přilehlé skýtaly včera před polednem pohled, jakého jsme tu nikdy
neviděli ani za největších svátků. Byl to trochu snad obraz známý ze
sokolského sletu. Ale oč radostnější. Mnohé budovy byly ozdobeny prapory
hned ráno. Nad zemským domem vlaje naše stará orlice, jako když zasedal
sněm, jí po boku je prapor červenobílý."
Citace:
Slavnostní nálada v Brně. Moravské noviny. 30. října 1918. Roč. 39, čís. 259, s. 3. Dostupné online.
Současně byl na začátku listopadu 1918 požadován návrat k zemským barvám červené a bílé.
Poznámka:
František Weiner, 7. listopadu 1918
Národnímu výboru v Brně: "V Konici, dne 7. listopadu 1918.
Národnímu výboru v Brně.
Navrhuji, aby Národní výbor po vyslechnutí odborníků ustanovil, po
případě opravil zemské barvy markrabství moravského.
Na základě svéčasného usnesení zemského sněmu prohlášeny zemskými
barvami moravskými červená a žlutá, což správným není, poněvadž šachové
pole orlice moravské bylo vždy, jak staré doklady a památky ještě dnes
dokazují, až do tehdejší doby červenobílé.
Budiž tomu opět tak i na dále!
S bratrským pozdravem
Dr František Weiner
notář".
Citace:
Dr. František Weiner, notář v Konici - dopis ze 7. listopadu 1918 ve věci opravy zemských barev markrabství Moravského. Dostupné online.
