V revolučním roce 1848 se otázka zemských barev Moravy dostala na jednání tzv. „selského“ zemského sněmu, který byl zvolen
podle nového volebního řádu, jenž zaručil značnou účast zástupců
venkovských měst a okrsků. Byl zahájen 31. května v Brně a zasedal téměř
8 měsíců až do 24. ledna 1849. Nové zemské zřízení měla vypracovat
třicetičlenná komise zvolená 20. června. První návrh byl v plénu
představen rytířem Chlumeckým 9. srpna. Znění paragrafů bylo diskutováno
ve druhém čtení 14. srpna. V pátém paragrafu bylo navrženo, že "Země Moravská podrží svůj dosavadní erb: v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného korunovaného orla, za erb země". Poslancem Josefem Czibulkou
bylo navrženo, aby byly ustanoveny i zemské barvy, totiž zlatá a
červená. Poukázal také na to, že tyto barvy do své kokardy jako zemské
přijala Brněnská národní garda. Pozměněný text § 5 byl po hlasování
velkou většinou přijat.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 48.
DVOŘÁK, Jindřich. Moravské
sněmování roku 1848-49. Na padesátiletou památku novodobého sněmu a
zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka
Josefa I. na trůn vydal a úvodem do dějů roku 1848 opatřil Jindřich
Dvořák. Telč: 1898. S. 169. Dostupné online.
15. září byl vzhledem k předtím odhlasovaným změnám ve třetím čtení
článek o zemském znaku přesunut a v definitivním znění schválen (§ 6): "Země
Moravská podrží svůj dosavadní zemský erb, totiž: V modrém poli zlatem a
červenou barvou šachovaného, korunovaného, napravo hledícího orla.
Zemské barvy jsou zlatá a červená.".
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 48.
Konečný návrh nového moravského zemského zřízení byl přijat 20. září.
Současně bylo rozhodnuto, že jeho text v němčině a češtině bude vytištěn
a odeslán ministerstvu, aby byl předložen a potvrzen říšským sněmem a
císařem. Návrh a doprovodná nóta, již podepsal předseda sněmu Johann
Koppel, byl do Vídně odeslán 30. září, presidiu rakouského říšského
sněmu. Až do rozpuštění moravského zemského sněmu (odročení na neurčito)
v lednu 1848 se o zemském zřízení na sněmu dále už nejednalo. Nezabýval
se jím však ani říšský sněm, přesunutý kvůli nepokojům ve Vídni v listopadu do Kroměříže, a tak se nedostal ani k císaři.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 48.
Poznámka:
Jindřich Dvořák, Moravské sněmování roku 1848-49, s. 169: "Erb zemský. Barvy zemské.
§ 6. Země Moravská podrží svůj dosavadní erb zemský, totiž: orlici
zlatě a červeně kostkovanou v poli modrém, na pravo hledící a
korunovanou. Barvy zemské jsou zlatá a červená.
Ustanovení o barvách zemských přijato k návrhu poslance Cibulky,
jenž pravil, že proti zemským barvám, zlaté a červené, se z jisté strany
brojí a že se popírají, ač spočívají na privileji císaře Bedřicha od 7.
prosince 1462. S těmito barvami prý se spojuje krásná památka, že byly
zemi uděleny za osvědčenou udatnosť. Posl. Čambala návrh tento podporoval. Poslancem Chlumským poznamenáno, že pravé původní barvy zemské jsou červená a bílá; pozdější barvy, zlatá a červená, byly uděleny stavům, a ne zemi. Na to připomenul předseda rytíř Vojkovský, že podle listiny o privileji císaře Bedřicha barvy zlatá a červená byly zemi uděleny."
V návrhu, který ale nebyl realizován (zůstal v podobě nepřijatého legislativního návrhu), se píše o moravských barvách, nikoliv ale konkrétně o vlajce nebo praporu.
Citace:
JANÁK, Jan. Návrh moravského zemského zřízení z roku 1848 o složení zemského sněmu. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická. s. [81]-90. 1994. Roč. 43, čís. C 41, s. 89. Dostupné online.
Historie parlamentarismu a české ústavnosti. Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Dostupné online.
Ze zápisu jednání sněmu v Moravském sněmovním listu vyplývá, že se
nejednalo o podobu zemské vlajky, ale pouze o barvy moravské orlice na
modrém štítu. Stanovisko sněmu z roku 1848 ve věci zemských barev bylo
ovšem později částí politiků a tisku bráno coby jasné vyjádření
většinové vůle tehdejší zemské reprezentace a používalo se jako argument
pro legitimitu žluté a červené jako oficiálních zemských barev. Původně
upřednostňovaná červeno-žluto-modrá trikolóra se tím ve druhé polovině
roku 1848 přestává užívat a z Brna se zvolna začíná šířit užívání žluté a
červené. Jednoznačně ale nelze určit, v jakém pořadí byly tyto barvy v
roce 1848 používány na praporu (chybí například barevné vyobrazení),
která barva byla "správně" nahoře a která dole, jelikož heraldické
hledisko tuto otázku nerozhodne.
Citace:
PÍCHA, František. Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848. Genealogické a heraldické informace 2017: Moravská genealogická a heraldická společnost, z. s. 2018. Brno: 2018, roč. 22 (37), s. 49.
