Žlutočervenou vlajku používá historicky od dubna 1891 Praha, od roku
1965 České Budějovice, od roku 1938 Varšava, od roku 1950 nizozemské
Schagen, a další územní celky.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3800.
V roce 1848 byla žlutá a červená barva moravským zemským sněmem (právně
nezávazně) vyhlášeny za moravské barvy. Přesto je otázkou, jak má
moravská vlajka vypadat a jak se má používat. O moravských zemských
barvách se na Moravě diskutovalo od roku 1848.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3800.
V té době stejné barvy používaly v Německé říši např. Alsasko, Bádensko,
Lauenbursko, Lippe (i se znakem) a Lotrinsko. Jedná se také o barvy
Lichtenštejnů stanovené lichtenštejnským zákonem.
Poznámka:
Žluto-červenou vlajku knížecího domu
Lichtenštejnů, která se v Lichtenštejnsku společně s vlajkou
Lichtenštejnska vyvěšuje i na státní hranici, oficiálně kodifikuje zákon
z 30. června 1982: Gesetz vom 30. Juni 1982 über Wappen, Farben, Siegel
und Embleme des Fürstentums Liechtenstein (Wappengesetz), in:
Liechtensteinisches Landesgesetzblatt 1982 Nr. 58 Liechtensteinische
Landesregierung. 18. September 1982, oddíl III, čl. 11-15.
Lichtenštejnsko a Česká republika se navzájem uznaly a navázaly
diplomatické vztahy až v roce 2009.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3801.
V České republice se používání znaků na vlajkách, které není vhodné, na
krajských a komunálních vlajkách ze zásadních důvodů nepřipouští. Je
tolerováno pouze v případě historických vlajek měst, jež je měly ještě
předtím, než byl v roce 1990 přijat zákon o obcích. Historická moravská
žlutočervená bikolóra 2. poloviny 19. století doplněná kvůli odlišení
sporným historickým moravským znakem se zlato-červeně šachovanou orlicí v
modrém poli se tak opticky řadí do skupiny starších městských vlajek, a
velmi se podobá četným zahraničním vlajkám. Znak na vlajce ale není při
pohledu z dálky pro její rozlišení od podobných vlajek dostatečný.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3801.
Takto sestavených vlajek je velké množství. V Německu mají žlutočervenou
vlajku se znakem např. zemský okres Diepholz v Dolním Sasku a okresy
Coesfeld a Lippe v Severním Porýní-Vestfálsku, města a obce Heek a
Mülheim an der Ruhr, Körchow, Lüdinghausen a Redefin, Frankenthal aj. V
Polsku takovou vlajku používá např. Lodž, okres Chodziez, město Gryfice a
obce Troszyn a Jarocin.
Citace:
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3801.
Účelem vlajek je určení totožnosti jejich uživatele, vlastníka
nemovitosti apod. na dálku. Tento jejich smysl je na ně umístěným
znakem, který tyto symboly často dělá nesrozumitelnými a zaměnitelnými,
oslaben. I v Čechách jsou některé vlajky navzájem odlišeny jen znakem.
To je případ vlajek např. měst Jičína a Chomutova. Z toho důvodu změnilo
svoji vlajku v roce 2001 Kladno.
Citace:
MUCHA, Ludvík. Vlajky a prapory československých měst. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 1979, čís. č. 32-33 (1979), s. 529.
Na Moravě změnu provedla města Znojmo v roce 1994 a Olomouc v roce 1995, původně používající stejné žlutočervené vlajky.
Citace:
MUCHA, Ludvík. Vlajky a prapory československých měst. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 1979, čís. č. 32-33 (1979), s. 540, 545.
FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3802.
