Bíločervená a červenobílá historická vlajka Moravy

Bílo-červená bikolóra. Bílo-červená i červeno-bílá varianta českého zemského praporu se údajně měly ve 2. polovině 19. století rozšířit i za hranice Českého království do Markrabství moravského, které nebylo součástí Českého království. Zde se s oběma bikolórami setkáváme vedle panslovanských trikolór a žluto-červeného/červeno-žlutého praporu. Nicméně na Moravě se podle autora článku Prapor země České prý nemá jednat o demonstraci moravské zemské příslušnosti, ale o projev české národní sounáležitosti.

Příjezd prvního vlaku do Brna 7. července 1839
(MuMB, inv. č. 2406, Leopold Müller, výřez)

Slavobrána postavená v roce 1845 u příležitosti návštěvy
arcivévody Františka Karla v Kuníně, kolorovaná litografie
Gustava Seiberta

Proti takto přísnému výkladu však stojí i dřívější doklady svědčící o užití barev moravského znaku na bikolóře, a také na trikolóře a vnímání bílo-červené/červeno-bílé a modré jako zemských barev.

Bíločervená historická vlajka Moravy

Citace:
NEUDÖRFL, Martin. Prapor země České, in: Schwarzenberská granátnická garda. Český Krumlov: Schwarzenberská granátnická garda, z. s., 2017. Dostupné online.
Die Kaiserbegegnung in Kremsier. Norddeutsche allgemeine Zeitung. 24. srpna 1885, večerní vydání. Dostupné online.
Norddeutsche allgemeine Zeitung - setkání Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži. Dostupné online. 

Červenobílá historická vlajka Moravy

Citace:
C. k. okresní školní rada. Hustopeče, 14. února 1915: Ozdobování budov veřejných škol obecných. Dostupné online.

Vyvěšenou červenobílou historickou vlajku Moravy na červenobílém stožáru vidíme na pohlednici prošlé poštou v roce 1917. Jedná se o obraz Stanislava Lolka, na němž zachytil moravské lázně Luhačovice.

Stanislav Lolek, lázně Luhačovice