Historicky existovalo několik verzí užívaných a doložených moravských
vlajek, které byly především během 19. století používány paralelně v
dvojí nebo trojí barevnosti, odvozené od tinktur zemského znaku.
Citace:
Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 167.
Podle některých autorů je tedy moravská vlajka bílo-červeno-modrá, v uvedeném pořadí vodorovně pruhovaná.
Citace:
BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. 2. vyd. Praha: Kartografie, 2003. 223 s. S. 50.
Tato kombinace barev byla vlajkou moravských vlastenců už v 19. století.
Původ šachování moravské orlice a jeho tinktur se snažila vysvětlit řada
badatelů. Barevnost šachování orlice tak mohla být například odvozena
od barevnosti českého lva (stříbrný lev na červeném štítě) a vyjadřovala
spojitost Moravy s českým králem a českou monarchií, jak připomíná
například historik Vladimír Růžek.
Citace:
RŮŽEK, Vladimír. Cesty k definici (nejen) moravského znaku a praporu. Veřejná správa. 2013. Čís. 10, s. 21. Dostupné online.
Podle právního historika Jiřího Bílého nejsou tinktury moravské orlice
odvozeny ze znaku Čech, ani z červených plamínků na svatováclavské
orlici, ani z chorvatského znaku, jak říkají jiné teorie snažící se
vysvětlit původ šachování moravské orlice. Původ šachování i jeho
tinktur se snažil vysvětlit jako součást sponheimsko-andechsovského
dědictví. Původně stříbrná orlice a červeno-stříbrný štít byly podle
Jiřího Bílého spojeny králem Přemyslem Otakarem II. do jednoho znaku.
Členové starkenburské větve dynastie Sponheimů pak měli používat
stříbrno-červeně šachovaný štít, který měl po svých předcích zdědit Oldřich III. Korutanský vládnoucí na Břeclavsku. Oldřich III. Korutanský odkázal Přemyslovi II. Otakarovi všechny své země a král Přemysl II. Otakar
pak měl podle této teorie šachování považovat za jedno ze zděděných
znamení. U Sponheimů ale není před rokem 1260 (1269), kdy je doloženo
šachování moravské orlice, doloženo šachování štítu.
Citace:
Ottokars Österreichische Reimchronik (MGH Deutsche Chroniken V,1). Dostupné online.
KREJČÍK, Tomáš; PÍCHA, František. Český a moravský znak ve znakové galerii v Gozzoburgu v Kremsu. Genealogické a heraldické informace 2008 : Moravská genealogická a heraldická společnost, o. s. 2009. Brno: 2009, roč. 13 (28), s. 49-57.
To potvrzuje i Jiří Bílý, když sám uvádí: "Nemáme však toto znamení doloženo na jejich pečetích."
Citace:
BÍLÝ, Jiří. Moravská orlice, symbol panovníka, země a národa. In: Moravský národní kongres. Moravský historický sborník. Brno: Moravský národní kongres, 2006. Kapitola 1.2.1 Šachování orlice moravských markrabat, s. 281.
Toto znamení je doloženo až na pečeti z roku 1299.
Citace:
BÍLÝ, Jiří. Moravská orlice, symbol panovníka, země a národa. In: Moravský národní kongres. Moravský historický sborník. Brno: Moravský národní kongres, 2006. Kapitola 1.2.1 Šachování orlice moravských markrabat, s. 283.
Oldřich III. Korutanský z rodu Sponhaimů nikdy nepečetil šachovnicí a Jindřich III. Hlohovský pečetil orlicí. (podrobně popsáno v článku Moravská orlice).
Citace:
Pečeť Oldřicha III. Korutanského. Dostupné online.
Henryk III (I) głogowski. Dostupné online.
