Setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži v srpnu 1885

V srpnu 1885 došlo v Kroměříži k setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III.

Citace:
Setkání rakouského císaře a ruského cara v Kroměříži - I. část. Jana K. Dostupné online.
Setkání rakouského císaře a ruského cara v Kroměříži - II. část. Jana K. Dostupné online.
Setkání rakouského císaře a ruského cara v Kroměříži - III. část]. Jana K. Dostupné online.

Obraz Antonína Tomáše Becka, slavnostní brána
k příjezdu císaře Františka Josefa I. a cara
Alexandra III. do Kroměříže v srpnu 1885.

Citace:
Vlajky na slavobráně, srpen 1885 - setkání Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži. Dostupné online.

Vedle moravských červenobílých bikolór (chápaných buď jako českonárodní nebo jako zemské moravské podle pořadí barev bílá a červená v zemském znaku byly přítomny moravské červenobílomodré a také červenomodrobílé (bílomodročervené) trikolóry, označované jako slovanské. 

Citace:
Z Kroměříže. Moravské noviny. 20. srpna 1885, 21. srpna 1885. Dostupné online.
Die Kaiserbegegnung in Kremsier. Norddeutsche allgemeine Zeitung. 24. srpna 1885, večerní vydání. Dostupné online.
Kremsier, 22. August. Die Presse. 23. srpna 1885. Dostupné online.
Zur Kaiser-Entrevue in Kremsier. Die Presse. 25. srpna 1885. Dostupné online.
Zur Kaiser-Entrevue in Kremsier. Mährisches Tagblatt. 21. srpna 1885. Roč. 1885, čís. 190, s. 3. Dostupné online.
     
Ve městě byla výzdoba provedena také modrobílými bikolórami. Tyto barevné kombinace jsou popsány v dobovém tisku a také zachyceny na obraze Slavobrána k uvítání císařů kroměřížského malíře a sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908). Bíločervená a bílomodrá bikolóra má však v případě použití na slavobráně, na níž vlály vedle rakouských (černá-žlutá) a ruských vlajek (černá-žlutá-bílá, což potvrzuje ruská verze hesla věnovaného historii ruské vlajky), význam barev dánských a bavorských (podle původu manželek obou panovníků). Modrobílá barevná kombinace je novináři považována buď za bavorskou nebo za moravskou. Červenomodrobílá trikolóra je jimi zase vedle moravské označována se stejným významem za slovanskou. Mohla být kvůli podobnosti dávána i do souvislosti s ruskou vlajkou.

Citace:
FIŠER, Zdeněk. Tři dny, které otřásly Kroměříží. Příběh setkání ruského cara a rakouského císaře v srpnu roku 1885. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně pro Arcibiskupský zámek v Kroměříži, 1994. S. obálka.